Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Estonská republika

Obecné informace

Sousední státy:

Kontinent:

Evropa

Poloha:

° ' západní délky až 25° 31' východní délky

58° 42' severní šířky až ° ' jižní šířky

Rozloha:

45 226 km²

Časové pásmo:

+2

Úřední jazyk:

estonština

Další jazyky:

Měna:

euro (EUR)

Podnebí:

Města:

Haapsalu
Jõhvi
Kärdla
Kohtla-Järve
Kunda
Kuressaare
Narva
Paldiski
Pärnu
Rapla
Tartu
Tallinn
Valga
Võru
Viljandi

Politika

Estonsko je parlamentní republikou, v jejímž čele stojí prezident volený jednokomorovým parlamentem. Funkční období prezidenta je 5 let a jedna osoba může být prezidentem nanejvýš ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem. Počet ministrů není pevně dán, např. v roce 2005 měl kabinet 15 členů. Vládu schvaluje parlament vyslovením důvěry většinou členů.

Zákonodárná moc je v rukou jednokomorového parlamentu zvaného Riigikogu. Parlament má 101 poslanců a je volen ve všeobecných parlamentních volbách, které se konají každé 4 roky. Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem. Zbylé soudce pak nominuje předseda soudu, nicméně k jejich potvrzení ve funkci je opět potřeba schválení parlamentem.

Kromě běžného hlasování ve volební místnosti je v Estonsku možné hlasovat i prostřednictvím internetu. Elektronické hlasování bylo poprvé použito v komunálních volbách v roce 2005.

Státní zřízení:

parlamentní republika

Administrativní rozdělení:

Estonsko je rozděleno na 15 administrativních jednotek ? krajů (estonsky maakond): Harju maakond, Hiiu maakond, Ida-Viru maakond, Järva maakond, Jõgeva maakond, Lääne maakond, Lääne-Viru maakond, Pärnu maakond, Põlva maakond, Rapla maakond, Saare maakond, Tartu maakond, Valga maakond, Viljandi maakond a Võru maakond.

Kraje se dělí na samosprávné celky, jimiž mohou být buď samosprávná statutární města (estonsky linn), nebo obce nemající městský status (estonsky vald), které mohou sestávat z jednoho nebo více sídel.

Sídla se podle velikosti, významu a historické tradice dělí v města (linn), městyse (alev), městečka (alevik), vesnice (küla) a usedlosti (talu). Většina měst a městysů tvoří samostatnou samosprávnou jednotku, zatímco městečka, vesnice a usedlosti bývají v samosprávné obce sdruženy s dalšími okolními sídly.

Hlava státu:

Toomas Hendrik Ilves

Předseda vlády:

Andrus Ansip

Obyvatelstvo

68,4 % Estonců
25,7 % Rusů
2,1 % Ukrajinců
1,2 % Bělorusů
0,8 % Finů
1,7 % ostatních

Počet obyvatel:

1.286.540 obyvatel

Roční přírůstek:

Hustota zalidnění:

30,9 osob/km²

Průměrná délka života:

Muži: , Ženy:

Věkové složení:

Estonská populace od roku 1990, kdy dosáhla počtu 1 569 000, klesá. K začátku roku 2012 ubylo okolo 15% estonských obyvatel (zhruba 229 000), což je dáno hlavně poklesem porodnosti od 2,02 dítěte na matku v roce 1990 (22 304 živě narozených dětí), k hodnotě 1,28 v roce 1998 (12 167 živě narozených dětí). Nicméně od roku 1998 se porodnost relativně zvýšila a v roce 2010 se narodilo 15 825 živých dětí, což je 1,64 dítěte na matku. Ovšem v dalším roce se opět propadla, tentokrát na hodnotu 1,55 dítěte na matku, tedy 14 679 živě narozených dětí. Problémem zůstává i vysoká úmrtnost (22 212 lidí roku 1994, 15 244 v roce 2011), kterou se ale daří postupně snižovat.

Náboženství:

Etnické složení:

Estonci (68,7 %)
Rusové (24,8 %)
Ukrajinci (1,7%)
Bělorusové (méně než 1%)
Finové (méně než 1%).

Ekonomika

Po získání nezávislosti v roce 1991 se Estonsko významnou měrou soustředilo na obnovu hospodářství země a nastartování hospodářského růstu. V roce 1992 uvedlo do oběhu vlastní volně směnitelnou měnu ? estonskou korunu (eesti kroon, EEK), která nahradila rubl. Nová měna byla pevně svázána s německou markou v kurzu 8 EEK = 1 DEM. Poté, co Německo nahradilo marku eurem, byl kurz změněn na 15,6466 EEK za 1 euro. Následovala rozsáhlá privatizace, včetně privatizace telekomunikací, železnic a energetiky, která v omezené míře pokračuje i nyní.

V roce 1994 zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26 %. Od roku 2000 však právnické osoby nemusí tuto daň platit vůbec, a to pokud svůj zisk reinvestují. Daň je však stále platná v případě vyplácení dividend. V roce 2005 se sazba daně snížila na 24 %. V roce 2011 je sazba daně ve výši 21 %.

Nejhorším rokem pro estonské hospodářství od získání nezávislosti byl rok 1999, kdy v důsledku ruské krize z předchozího roku poklesl hrubý domácí produkt o několik procent. Od té doby HDP neustále roste tempem okolo 7 % ročně. V roce 2006 však estonské hospodářství dosáhlo tempa růstu 11,4 %, což je doposud nejvyšší od doby obnovení nezávislosti. HDP přepočtený na jednoho obyvatele je 18,500 USD (2010), což je nejvíce z pobaltských zemí.

Estonské hospodářství je založeno převážně na službách, významný je zejména sektor informačních technologií, telekomunikace a bankovnictví. Z průmyslových oborů jsou nejdůležitější elektrotechnický, dřevozpracující a chemický průmysl, těžba ropných břidlic a stavba lodí. Významnou roli hraje též rybolov. Rychlý růst estonského hospodářství je podporován přísunem kapitálu ze skandinávských zemí. Přes estonské přístavy prochází i významná část ruského zahraničního obchodu, mimo jiné i ruská ropa.
Estonsko je členem Evropské unie (od roku 2004) a Světové obchodní organizace (WTO, od roku 1999). V roce 2004 byla vyhotovena estonská podoba eura, jehož zavedení se původně plánovalo na 1. leden 2007. I přes těžký dopad současné hospodářské krize dosáhla estonská vláda masivními škrty splnění všech Mastrichtských kritérií a díky tomu Estonsko přijalo euro k počátku roku 2011.

Tvorba HDP:

▲ 0,812 (vysoký) (34. na světě, 2010)

Vývoz:

Dovoz:

Odběratelské země:

Dodavatelské země:

Nezaměstnanost:

Užitečné informace

Telefonní předvolba:

+372

Internetová doména:

.ee

Napětí:

Důležitá telefonní čísla:

Jízda:

Vpravo

Mezinárodní zkratka:

Mezinárodní pozn. zkratka: EST

Velvyslanec:

Oficiální pořadané akce v období 01.11.2024 až 01.12.2024

Nebyly nalezené žádné akce nebo událostí.
 

FOTOGALERIE