Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Podluží

Národní přírodní rezervace Ranšpurk

V oblasti kolem soutoku Moravy a Dyje (asi 18 km jihovýchodně od Břeclavi) až k Lanžhotu se nachází 2 přírodní rezervace. Obě rezervace byly vyhlášeny již v roce 1949 zejména k ochraně porostů tvrdého luhu, které ovšem přestaly být obhospodařovány již ve třicátých letech. Jiná místa, hlavně mrtvá říční ramena a další mokřady, byla sice také navržena k vyhlášení rezervacemi, ale k tomu zatím nedošlo. Celé území by se podle návrhu ministerstva životního prostředí mělo stát součástí chráněné krajinné oblasti Pálava. Uskutečnění tohoto záměru však brání Lesní závod Židlochovice státního podniku Lesy České republiky a potažmo i Ministerstvo zemědělství. Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje využívali jako lovecký revír již Lichtenštejnové, dlouholetí majitelé panství. Současná obora Soutok, v níž je zaveden chov jelenů a daňků, byla zřízena koncem šedesátých let, kdy byl postaven oborní plot.
Národní přírodní rezervace Ranšpurk (19,20 ha) se rozkládá jižně od Lanžhota. Plocha dnešního chráněného území byla ušetřena hrubších zásahů již od konce 19. století, kdy zdejší les začali jeho někdejší majitelé Lichtenštejnové považovat za přírodní památku a docházelo tady pouze k odvozu padlého dřeva. Od třicátých let 20. století byla rezervace zcela ponechána samovolnému vývoji. Díky tomu mají dnes porosty téměř přirozenou dřevinnou skladbu, pouze v jihovýchodním cípu rezervace se nachází skupina vysázených ořešáků černých. Z botanického hlediska je zdejší les typickým tvrdým luhem. Z množství bylin, které se tu vyskytují, lze uvést například zvláště chráněné druhy ostřici hubenou, křuštík polabský, bleduli letní a řeřišnici malokvětou. Velký význam ve zdejším společenství má mykoflóra zejména dřevokazných hub, které žijí na dřevní hmotě v různém stupni rozkladu. Z plochého terénu rezervace vystupují na několika místech 1-3 m vysoké ostrůvky navátého písku, tzv. hrúdy, které mají díky svému suššímu charakteru i poněkud odlišné složení rostlinného pokryvu. Pralesní charakter území je vhodným prostředím i pro řadu živočišných druhů. V dutinách stromů hnízdí mimo jiné žluna šedá. Bujný porost nabízí úkryt obojživelníkům, z nichž asi nejzajímavější je čolek podunajský.

Zdroj : Tosneci

Zpět na předchozí stránku