Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Šumava

Šumavský a bavorský národní park spolupracovaly při obnově slatě

stavba odvodňovacího kanálu vedeného přímo po linii státní hranice.
"Je to jeden z nejefektivnějších, nejrychlejších a nejlevnějších způsobů, jak zadržet vodu v krajině. Zároveň je to způsob velmi citlivý k přírodě," řekl novinářům ředitel Správy Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Obnova slatě je podle něho zároveň ukázkou, že za zhruba 100.000 korun je možné zadržet tisíce kubíků vody v povodí, zatímco stavba betonové přehrady, která by dokázala to samé, by byla nesrovnatelně dražší.
Biskupská slať je mimořádná tím, že polovina území o rozloze přes 3,6 hektaru leží v Čechách a druhá polovina v Bavorsku, přičemž hraniční patníky jsou přímo v odvodňovacím příkopu. Proto se stala symbolem přeshraniční spolupráce. Z bavorské strany je navíc kmotrem Karel Schwarzenberg, jehož rod jako minulý vlastník zdejších pozemků s odvodňovacími akcemi začínal.
"Pro správu národního parku je to vlajková loď, protože jedním z našich prioritních úkolů je obnova vodního režimu," uvedl Pavlíčko. Projekt revitalizace slatí však naráží na nedostatek pracovních sil.
Do prací se postupně zapojily desítky dobrovolníků z české i německé strany, které organizovalo mimo jiné Hnutí Duha v rámci Týdnů pro les. Mladí lidé z Čech i Německa dnes blízko jednoho z hraničních kamenů zasypávali odvodňovací kanál dřevní hmotou a štěpky. V příkopu původně i přes dva metry hlubokém vznikly nové dřevěné hráze. "Díky tomu se v rašeliništi zvýší hladina vody, a tím budou vytvořeny podmínky k tomu, aby se sem vrátily původní druhy rostlin typické pro toto území," řekla ČTK vedoucí odboru vědy a výzkumu národního parku Zdeňka Křenová.
Celá akce je součástí desetiletého procesu, jehož smyslem je náprava zásahů do vodního režimu, které se v národním parku v minulosti udály. Většina rašelinišť totiž byla od konce 19. století uměle odvodňována, což postihlo i Biskupskou slať, aby se v okolních lesích mohlo kácet a sázet. Tím se ovšem v těchto cenných územích snížila schopnost půdy vsáknout další vodu a změnila se i vegetace.
Nyní je celý projekt ve čtvrtém roce svého trvání a vyžádal si přes deset milionů korun. Některé oblasti, například Novohuťské slatě pod Roklanem, už jsou dokončeny, jinde se teprve začne. Pokud by například obnova Biskupské slatě nepřišla včas, hrozilo vymizení některých druhů rostlin, například rosnatky, blatnice či některých druhů ostřic. "Míra negativního ovlivnění tu byla už tak razantní, že bylo třeba zakročit," dodala Křenová.

Zdroj : České noviny

Zpět na předchozí stránku