Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Grabštejn

Nová expozice obrazů na hradě Grabštejn korunuje prohlídku hradu

rozměrná rokoková plátna, se stala pro turisty důstojnou tečkou za návštěvou hradu, řekl ČTK kastelán Jan Sedlák.
"Rokoková plátna neboli panó, z nichž největší je šest metrů dlouhé a čtyři metry široké, objevili pracovníci z pražského Národního památkového ústavu v depozitáři na zámku v Mnichově Hradišti. Nejdříve se vůbec nevědělo, o co jde, jen cosi bylo namotáno na navijáku," uvedl Sedlák. Plátna v depozitáři ležela desítky let a musela se opatrně a po částech rozmotávat. Na jejich obnově pracovala malířka Radana Hamsíková.
Záchrana místy velmi poškozených pláten trvala zhruba tři roky a stála několik set tisíc korun. Na jejich restaurování přispělo ministerstvo kultury. "Na plátnech jsou zobrazeny galantní scény z fantastických zahrad s příslušníky šlechtického rodu, ale i opičkami nebo papoušky," uvedl Sedlák.
V nově otevřených místnostech návštěvníci Grabštejna najdou také obrazy ze 17. a 18. století a nástěnné secesní barevné pásy s malbami. "Mezi obrazy dominují barokní a romantické krajinomalby. Jejich nejznámějším autorem je pravděpodobně Francesco Casanova, bratr známého svůdníka," řekl Sedlák.
Hrad Grabštejn využívala do roku 1989 armáda. Když ho opustila, byl ve velmi špatném stavu. V příštích třech letech se ovšem Grabštejn dočká velké rekonstrukce, na kterou uvolní přes 50 milionů korun ministerstvo kultury. Až dosud stály opravy hradu zhruba 40 milionů korun. O záchranu hradu bojují místní nadšenci už 15 let. Například Luděk Vele, sólista opery Národního divadla a rodák z Chotyně, kde Grabštejn stojí, pořádá v jeho prospěch pravidelné benefiční koncerty.
První zmínky o Grabštejnu se objevily ve 13. století. Současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století. Kromě státu mu po roce 1989 hodně pomohly občanské iniciativy, na jeho obnově se podílel i Česko-německý fond budoucnosti.

Zdroj : iGenus

Zpět na předchozí stránku