Reisen, Unterkunft, Urlaub, Freizeit

Vorige Seite

Hukvaldy

Hrad Hukvaldy

(ten zemřel mezi léty 1240 - 1251), připadá v úvahu jen jeho syn Frank. Někdy v létech 1260 - 1270 přišel on a jeho synové o Starý Jičín, který prodali či postoupili spřízněným Bludovicům - pozdějším pánům ze Žerotína. Zřejmě v té době, v náhradu za něj, vznikl "Hukenswald" - dnešní Hukvaldy. Hückeswagenu v Porýní se bratři Frank a Jindřich vzdali 11. září 1260, neboť jejich domovem již bylo Příborsko, říšský původ hrabat tak měl připomínat alespoň název.
Všeobecně se považuje za dobu vzniku hradu období mezi léty 1257 - 185. Hukvaldy jej pojmenoval stavitel, který měl jistě k rodovému hradu daleko odtud osobní vztah - a nebyl-li to Arnold (ten zemřel mezi léty 1240 - 1251), připadá v úvahu jen jeho syn Frank. Někdy v létech 1260 - 1270 přišel on a jeho synové o Starý Jičín, který prodali či postoupili spřízněným Bludovicům - pozdějším pánům ze Žerotína. Zřejmě v té době, v náhradu za něj, vznikl "Hukenswald" - dnešní Hukvaldy. Hückeswagenu v Porýní se bratři Frank a Jindřich vzdali 11. září 1260, neboť jejich domovem již bylo Příborsko, říšský původ hrabat tak měl připomínat alespoň název.
Stavba sama nebyla ničím zvláštní a nevybočovala nijak ze zvyklostí, jak byly hrady v té době stavěny. Byla to velmi silná, více jak 2,5 metru tlustá okružní zeď ve tvaru protáhlého osmihranu, která obepínala skalnatou kupu na východní straně hradního kopce, oddělenou od něj širokým a hlubokým, do skály vylámaným příkopem. Nad ním, v místě přístupu, stála do obvodní hradby vetknutá nevelká věžice s širokým dřevěným ochozem a na protější, východní straně, dvoupatrové obytné stavení - palác. Do hradu se vjíždělo zřejmě nynější cestou až k dnešnímu prudkému ohbí na jihovýchodě, která však nepokračovala ve směru nynější cesty podél jižní strany hradu, ale vedla strměji, východně od něj, stáčela se k severu a objala jej ze tří stran. Příchozí tak musel
obejít pod kontrolou celý hrad a v tomtéž směru, odkud přijížděl do kopce - tedy od západu, vstoupit po dřevěném, v poslední části zvedacím mostě do hlavní brány, proražené v parkánové zdi. Při vstupu se parkán malinko rozšiřoval a zřejmě už zde, snad v místě dnešní strážnice, stála dřevěná stáj, protože do vnitřního nádvoří bylo možno vejít již jen pěšky.
Protáhlé temeno hradního koce muselo být opevněno ovšem už tenkrát - a jistěže dříve - také na západní straně, kde stojí dnes předsunuté opevnění, tzv. kulatina. Opevnění bylo zřejmě jen dřevěné a nelze vyloučit, že jeho stavitelem byl český král či moravský markrabí. Z vlastního hradu na východním konci kopce nebylo možno docela dobře strážit cestu, zřejmě proto taky neměl v čele vysokou a mohutnou hlásku, jaké bývaly za podobným účelem stavěny na jiných moravských a českých hradech, ale jen mohutný, plný pilíř, ovšem tak subtilní, že nemohl nést více jak jedno patro, z něhož bylo možno přehlédnout jen odbočku k hradu. I křižovatka, od níž se cesta k hradu oddělovala někde u dnešního Horního Sklenova, byla vidět jen z onoho
předpokládaného západního opevnění, nestálo-li by, hrad by byl v docela nevýhodné poloze vůči nepříteli, kterého by posádka zpozorovala až téměř v čase útoku.
V druhé polovině 14. století, po dobách neblahých poměrů nastala třicetiletá doba rozvoje a klidu. Hrad s městem Příborem na západě a trhovou vsí Frýdeberkem-Místkem na východě - se stal velmi důležitým tím, že byl střediskem manského obvodu. Nepochybně proto byl tenkrát taky opraven a rozšířen. Stará štíhlá věž byla obestavěna obytnými a provozními místnostmi a v náhradu za zastavěný dvůr bylo zřízeno nádvoří mezi branami a jistě též rozšířeno a zdokonaleno opevnění, jak bylo v těchto dobách obvyklé. Pravděpodobně bylo již zastaralé cimbuří nahrazeno ochozem a mezery mezi stínkami zazděny.
V té době též již stál nedaleko odtud na východ hrádek na strmé skalnaté ostrožně nad dnešním Myslíkem, dodnes nazývané Hrádek, jež byl nepochybně strážním místem patřícím k hradu. Nálezy na tomto místě potvrzují, že hrádek tu stál ještě v příštím století a jako nepotřebný zanikl asi až s důkladným opevněním hradu po husitských válkách.

Zdroj : Hrad Hukvaldy

Vorige Seite