E-Česko

Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko

     
Dnes je Sobota, 20. 04. 2024
Svátek slaví Marcela
Fulltextové hledání

Sekce, kde hledat:




Magazín Gulliver

Zpět na předchozí stránku

Normanské ostrovy

Anglická výspa u břehů Francie

 

Směsici snad všech přírodních krás lze najít na ostrovech, kterým se říká Normanské, jejich anglické jméno je však Channel Islands.
Již průvodce z roku 1949 zdůrazňuje,

 

že příroda nadělila ostrovům zejména dar slunečního svitu, na čemž se dodnes nic nezměnilo. Žádné jiné místo na Britských ostrovech, ke kterým patří, nemá tolik jasných slunečných dnů. Navíc mají díky své poloze a téměř neexistujícímu průmyslu čisté, zdravé ovzduší.Rozhodování, který z ostrovů navštívit, je těžké. Obyvatelé jednotlivých ostrovů budou vždy tvrdit, že ten pravý je právě jejich. Nejlepší je proto, pokud možno, navštívit všechny.
Život bez politických stran
Normanské ostrovy jsou vlastně posledním zbytkem Vévodství normandského. Državy, které k Anglii připojil roku 1066 Vilém Dobyvatel. Nikdy ale nebyly a dodnes nejsou zcela integrální součástí Spojeného království. Mají svou vlastní vládu, daně i poštovní úřad již od roku 1794. A také měnu - jerseyskou a guernseyskou libru. Má stejnou hodnotu jako britská libra, ovšem mimo ostrovy ji nelze směnit. Platí tu také skotské libry. Ostrovy jsou rovněž důkazem, že demokracie může dobře fungovat i bez politických stran. Žádná tu totiž neexistuje!
Ostrovy leží v průlivu La Manche nedaleko francouzských břehů, jen pár kilometrů od Normandie. Jejich celková rozloha činí 194 kilometrů čtverečních, například osmkrát méně než Londýn, žije tu na 150 tisíc obyvatel. Největším ostrovem je Jersey (115 km2). Téměř o polovinu menší je Guernsey (65 km2), pod jehož správu patří také Alderney (8 km2) a Sark (5 km2) a rovněž Herm a Jethou a několik maličkých ostrůvků, jako Lihou, Brecqhou či Burhou. Avšak přísně geograficky vzato leží v průlivu La Manche pouze Alderney, ostatní ostrovy jsou již v zátoce St. Malo.
I když papež Sixtus IV. vydal již roku 1483 bulu, kterou prohlásil ostrovy za neutrální, pokusili se je Francouzi několikrát obsadit. Naposledy roku 1781. Tehdy dokonce zajali guvernéra Jersey Moise Corbeta, který podepsal kapitulaci. Britští důstojníci a miliční vojsko se však odmítli vzdát. A pod velením majora Peirsona v bitvě, která se odehrála na místě dnešního Royal Square v St. Helier, Francouze porazili. Peirson však v bitvě padl.
Svědci okupace
Připomínky poslední přítomnosti cizích vojsk, okupace v letech 1940 až 1945, nelze na ostrovech, které byly jediným britským územím, na něž vstoupila noha německého vojáka, přehlédnout. Na pobřeží se zachovaly desítky hlídkových věží, bunkrů a dalších vojenských zařízení, ve vnitrozemí Jersey a Guernsey pak rozlehlé podzemní nemocnice vybudované otrockou prací zejména ruských a polských válečných zajatců. V prostorách nemocnic jsou nyní stálé expozice připomínající válečná léta. Přístupné jsou rovněž mnohé pevnůstky na pobřeží i podzemní komunikační centrum německého námořnictva na ostrově Guernsey. Navíc jsou v St. Helier i v St. Peter Port zvláštní muzea věnovaná okupaci. Maličké, téměř rodinné Okupační muzeum má dokonce i Sark.
Středověké hrady i zoo
Ostrovy však hlavně nabízejí mnohem starší, a řekněme veselejší pamětihodnosti či atrakce. Na Jersey najdeme v místě zvaném La Hogue Bie pohřebiště z dob neolitu. Nad městečkem Gorey se zase pyšně vypíná Mont Orgueil Castle, vždyť v překladu znamená jméno tohoto hradu z 13. století "Pyšná hora". Bránil úspěšně východní pobřeží Jersey a ještě v roce 1945 Hitler nařídil, aby na jeho hradby byla umístěna protiletecká děla.
Hrad Cornet, který střeží vjezd do přístavu St. Peter Port, se zase v roce 1651 stal poslední baštou royalistů během občanské války, jeho posádka se vzdala až o osm let později. Rok poté byla monarchie v Anglii obnovena... Za druhé světové války byl jediným britským hradem, který bombardovala RAF.
I když lze na Jersey vidět mnoho živočichů, zejména ptactvo, ve volné přírodě, pozornosti by neměla uniknout místní zoologická zahrada. Je zřejmě jediná na světě, která by nejraději neměla žádné obyvatele. Jejím hlavním posláním je totiž záchrana ohrožených druhů. V roce 1959 ji založil Gerald Durrell (1925 - 1995), proslulý autor knih o přírodě. Je však hlavně výzkumným přírodovědným centrem, zoo je jaksi trochu "navíc". Návštěvníci tak mohou pozorovat nejen zvířata, ale často i zoology při jejich práci. Snaží se také některé druhy vracet zpět do volné přírody.
Pozor na příliv
Zejména na Jersey je extrémní rozdíl mezi odlivem a přílivem, zřejmě nejvýraznější v Evropě. Při největším odlivu se rozloha ostrova zvětší až o čtyřicet procent! Výjimečná je také rychlost, s jakou se moře vrací. Zvláště severní pobřeží Jersey s množstvím jeskyň, které kdysi využívali piráti a pašeráci, je velkým lákadlem pro turisty. Všichni, kdo chodí při odlivu po plážích, by však měli mít na paměti zdejší pravidlo: "Nikdy se neprocházet kolem břehu, na který nemůžete v rychlosti vyšplhat!" V informačních střediscích i v některých trafikách je k dostání důležitá pomůcka - přesné časy odlivů a přílivů (tide-table).
Anglie s francouzskou příměsí
Procházíte-li se ostrovními městečky, dýchne na vás duch staré dobré Anglie. "Bobbíci" mají stejné přilby jako třeba v Londýně, hospůdky mají stejný ráz jako britské puby. Stejné jsou i telefonní budky a poštovní schránky. Jen na Guernsey se v roce 1980 rozhodli nahradit tradiční červenou barvu modrou. Na Jersey ponechali schránky, či spíše poštovní sloupy, červené, vždyť v St. Helier byla postavena roku 1852, první schránka na Britských ostrovech. Teprve o tři roky později se objevily také v londýnských ulicích.
V hlavních městech lze mezi taxíky zahlédnout i proslulé "black cab". Stejné jako v Británii jsou i přechody, na kterých mají chodci absolutní přednost. Místní řidiči však neváhají pustit pěší i mimo ně. Ostatně všichni se tu k sobě chovají velmi ohleduplně, atmosféra na ostrovech je téměř rodinná. Řidič autobusu bez problému zastaví staré paní blízko jejího domku, vždyť od zastávky by to měla dál. Ovšem právě s autobusovými zastávkami mohou mít neznalí návštěvníci problém, často nejsou nijak značeny, místní přece vědí, kde autobus staví...
Francie je od ostrovů příliš blízko, aby nebyl patrný její vliv. Projevuje se nejen v názvech ulic, které jsou často dvojjazyčné, avšak zejména místní kuchyní, která je tak rozmanitější než ta "protestansky" anglická.
Sark, feudální bašta
Zcela ojedinělým je maličký Sark, často nazývaný "perlou ve stříbrném moři" či "nejhezčí hříčka přírody". Leží jen pár mil plavby lodí od Guernsey. Motorové čluny jsou také jedinou možností, jak se na ostrov dostat. Letadla tu nejen nesmějí přistávat, ale musejí přelétávat ve výšce nejméně 610 metrů nad ostrovem. Od roku 1565 tu panuje stejný feudální systém. Tak trochu jako by se tu zastavil čas, například místní maják byl elektrifikován teprve 22. března 1969.
Sark je také zřejmě jedním z mála míst v Evropě, kde jsou zakázána auta! Proto působí dost nepatřičně traktory se svými vlečňáky, na kterých vyvážejí návštěvníky z přístavu na náhorní planinu, která ostrov tvoří. Na "kopci" (necelých sto metrů nad mořem) ovšem už na turisty čekají koňská spřežení. A nebo je možné si půjčit jízdní kolo či prostě chodit po svých, na maličkém ostrově to není problém. Za odměnu za způsobená "příkoří" nabízí Sark malé, ale jedinečné pláže s nebývale čistým mořem, vidět je až dvacet metrů pod hladinu.
Herm a Alderney
Ani Herm, ležící mezi Sarkem a Guernsey, nepřeje automobilismu. Až do roku 2050 jej má pronajatý bývalý armádní major Peter Wood. Jeho hotel však nemá příliš lůžek, mnoho míst není ani v kempu, takže většina turistů přijíždí jen na jednodenní výlet. I když zločinnost je na Hermu neznámým pojmem, chlubí se nejmenším vězením na světě. Žulová budova byla postavena v roce 1826 a je v ní místo pouze pro jednoho vězně.
O nejsevernějším z ostrovů, Alderney, tvrdí zlí jazykové, že je domovem boháčů, kteří nechtějí platit daně. Za války byl jediným, z kterého se podařilo před okupací evakuovat téměř všechny obyvatele. Němci z něj udělali jeden velký koncentrák. Po osvobození se ale na Alderney vrátilo jen pár původních obyvatel, přišli noví, většinou z Anglie. Je tu jediná zachovaná železniční trať na Normanských ostrovech. Původně sloužila k přepravě kamene z lomu do přístavu, nyní je turistickou atrakcí, jezdí po ní vlaky z londýnského metra.
Mnoho turistů jezdí na Normanské ostrovy především kvůli koupání a plážím omývaných teplým Golfským proudem. Díky němu připomíná místní flóra téměř pobřeží Středozemního moře. Je tu ale také nespočetně míst, i ve vnitrozemí, která stojí za to vidět.

Zdroj : iHNed


    Zpět na předchozí stránku

     


    Počasí

    Neděle 21.04.

    25°C
    12°C

    Pondělí 22.04.

    23°C
    12°C

    Handicap
    Ostatní
    Anketa

    Jakému způsobu výběru dovolené dáváte přednost ?

    • Doporučení kamaráda
    27% (20016)

    • Sezónní katalog cestovních kanceláří
    18.7% (13860)

    • Nabídka z reklamních letáků
    18.9% (14024)

    • Last minute
    18.1% (13402)

    • Prostřednictvím internetu
    17.4% (12882)

    Celkem hlasů: 74184

    Přihlášení

    Váš login:

    Vaše heslo:


    Novinky mailem

    Vložte e-mail pro zasílání novinek a informací z portálu E-Česko.cz a magazínu Gulliver


     

     

     

     

     

    Kopírování, publikování a šíření obsahu serveru www.e-cesko.cz je vítáno a doporučeno. Věříme, že uživatelům udělá použití materiálů ze serveru www.e-cesko.cz radost a že tuto radost budou šířit dále. Projekt E-ČESKO.cz vznikl ve spolupráci a za dotační podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.