Travelling, Accommodation, Holiday, Free time

Previous page

Přerov

Od lovců mamutů ke Komenskému

Naopak. Nabízejí se spíše skličující pohledy na někdejší průmyslovou ?slávu?, která zvláště v posledním půlstoletí výrazně zasáhla do původní historické podoby města. Nenechte se však odradit prvním dojmem.
Přerov opravdu není jen místem nevzhledných strojírenských areálů a bezútěšných betonových zón. Stačí dojet do centra a zjistíte, že turistické příručky avizující atraktivní setkání s prastarou historickou křižovatkou, s městem Pernštejnů, Žerotínů a Komenského nelhaly.
Za lovci mamutů
Osídlení Přerova sahá hluboko do pravěku, kdy se na tomto místě usadili lovci mamutů. Vyvýšená místa v okolí dnešního Přerova pro ně pravděpodobně byla ideálními místy pro život. Lokalita Přerov-Předmostí je díky mimořádně cennému nálezu tábořiště lovců mamutů z doby před šestadvaceti tisíci lety provždy zapsána ve světových učebnicích archeologie.
V roce 1894 objevil archeolog Karel Jaroslav Maška v Předmostí hromadný hrob pravěkých lidí. Vědci po dalším zkoumání zjistili, že jde o samostatný vývojový druh člověka, který označili jako Homo Predmostensis. Kromě toho se v Předmostí našlo velké množství kostí mamutů (přibližně tisíc exemplářů), díky čemuž bylo možné věrně
rekonstruovat přesnou podobu těchto zvířat. Předmostí je vedle Dolních Věstonic nejvýznamnější archeologické naleziště nejen v České republice, ale v celé Evropě. Turisté zde mohou projít naučnou stezkou "Lovci mamutů v Předmostí". Měří 2800 metrů a je značena siluetou mamuta v oranžovém poli.
Díky výhodné poloze na řece Bečvě v Moravské bráně se v místě budoucího města usazovali lidé i později. Trasou z Podunají, vedoucí přes dnešní Přerov dále do Polska k Baltu vedly četné obchodní stezky. Význam Přerova v těchto dobách dokládá i fakt, že byl jedním ze správních center Velkomoravské říše.
Město Blahoslava a Komenského
Nejstarší písemná zmínka o městě Přerov pochází z roku 1141, kdy jej zmiňuje v jedné z listin olomoucký biskup Jindřich Zdík. I v přemyslovských dobách byl Přerov správním střediskem oblasti. Až roku 1256 však udělil Přemysl Otakar II. osadě práva královského města.
Za husitských válek bylo město významným centrem kališníků na Moravě. O jeho obnovu v druhé polovině 15. století se výrazně zasloužil moravský rod Tovačovských z Cimburka, který město spravoval v letech 1457 až 1470. Obdobím vrcholného rozvoje však město prošlo až od roku 1487, kdy město získali do dědičného držení Pernštejnové. Tehdy došlo k postupné kolonizaci návrší kolem hradu. Mezi novými osadníky byli posléze i členové jednoty bratrské. Jejich zásluhou se Přerov stal v 16. století významným kulturním centrem, sídlem biskupa jednoty bratrské a rovněž místem, kde působila bratrská škola. Roku 1523 se v Přerově na Horním náměstí narodil jazykovědec a biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav. Tento významný vzdělanec přeložil do češtiny Nový zákon, inicioval vznik tzv. Bible kralické, sepsal Gramatiku českou a řadu dalších odborných prací.
S Přerovem je spojeno i působení jednoho z nejvýznamnějších humanistických učenců Jana Amose Komenského. V letech 1608 - 1611 se učil na zdejší bratrské škole a posléze zde v letech 1614 - 18 působil jako pedagog a pomocník biskupa Jana Láneckého.
Ve městě byla i početná židovská obec. Její část přežila ve městě až do 20. století. Definitivní tečku za existencí přerovské židovské komunity udělali až nacisté, kteří poslední členy obce poslali do vyhlazovacích táborů. Židovskou minulost města dnes v centru připomíná nově zrekonstruovaná synagoga.
Vrcholné období zažil Přerov za vlády předáka moravských protestantů Karla staršího ze Žerotína v letech 1598 - 1636. Po potlačení stavovského povstání začalo město postupně upadat a ztrácet na významu. Za třicetileté války a poté i za válek slezských bylo značně poničeno. Jeho znovuoživení přinesla po dlouhých dvou staletích až železnice. Postavení trati z Vídně roku 1841 a o několik let později z Prahy znamenalo pro město nový hospodářský růst. Jeho základem byla dlouhá léta výroba zemědělských strojů. Přerov se stal také významnou železniční křižovatkou, kterou zůstal až do současnosti.
Přerovské brýle a zámek
Centrální náměstí T. G. Masaryka je dobrým výchozím bodem pro procházku historickým městem, nicméně ty skutečné turistické lahůdky čekají jinde. Jednou z dominant náměstí je robustní novorenesanční rohová budova Městského domu, který je významným kulturním centrem. Už od roku 1966 se zde například každoročně koná Československý jazzový festival, na němž pravidelně vystupují i věhlasné americké jazzové hvězdy. Za zmínku stojí i rohová patrová budova s malou věží a zvonem - sídlo radnice. Nad vstupem je kamenná deska z roku 1570, zvaná lidově Přerovské brýle. Je na ní vytesán erb Vratislava z Pernštejna, jeho manželky a znak města Přerova.
Mnohem výraznější otisk dějin v sobě nese nedaleké Horní náměstí, společně s dochovanou částí městských hradeb, nejautentičtější část historického Přerova. Ani minulému režimu se nepodařilo zničit kouzlo místa, byť panelová zástavba se zastavila až v jeho těsné blízkosti. Areál Horního náměstí je kompaktním celkem s řadou goticko-renesančních a částečně barokních domů. Jihovýchodní stranu náměstí uzavírá kaple svatého Jiří ze 13. století, která bývá nazývána také kaplí královskou. V domě č. 31 údajně pobýval uherský král Matyáš Korvín, proto se mu dnes říká Korvínský. Na náměstí stojí socha Jana Blahoslava z roku 1923 od významného českého sochaře Františka Bílka.
Renesanční zámek vznikl v 60. letech 16. století přestavbou původního gotického hradu. Karel starší ze Žerotína dal zámek rozšířit přístavbou druhého patra a v zámeckém příkopu zřídil renesanční konírny. Věž - dominanta zámku i celého města - měla původně kuželovou střechu. Tu však nechal roku 1766 nový majitel Arnošt z Petrášů odstranit. Město v letech 1997 - 8 zámeckou věž rekonstruovalo do její původní podoby a zastřešilo. V současné době sídlí v zámku Muzeum Komenského, které návštěvníkům nabízí cenné ukázky archeologických nálezů z nejstarších dějin města, ale například i minerály. Zámecká věž poskytuje pěkný výhled na město a jeho okolí.
Kolem Horního náměstí se táhnou v některých místech až devět metrů vysoké středověké hradby, které město v současné době postupně rekonstruuje. Právě u části opravených městských hradeb je příjemné posezení s výhledem na řeku Bečvu, podél níž lze podnikat dlouhé procházky.
Příjemným místem pro relaxaci je také nedaleký městský park Michalov na pravém břehu Bečvy. Původně byl součástí blízkého lesa zvaného Žebračka. Vlastní park byl založen z iniciativy místního okrašlovacího spolku až v roce 1904 a loni oslavil sté výročí svého vzniku. Návrhem přeměny někdejšího lesa na park byl pověřen pražský architekt František Thomayer. Architekt, který byl ovlivněn francouzským stylem, navrhl pro park velké množství květin, přesné ornamenty, keře a stromy s výraznými korunami. Zvláštností přerovského parku je, že byl vybudován v místech původně lužního lesa. Už v roce 1905 byl park nazýván "chloubou Přerova" a brzy po svém založení se stal nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším místem ve městě, kde svůj volný čas trávili nejen Přerované, ale i četní návštěvníci města. Postupně zde byl vybudován hudební pavilón a ve dvacátých letech i několik skleníků, palmovník a rozárium.
Po válce začal park postupně chátrat. Během sedmdesátých let pak byly vyasfaltovány pěšinky, zbourala se část skleníků, většina dříve udržovaných záhonů zarostla travou a dobový mobiliář skončil v kovošrotu.
Devastace parku skončila až s listopadem 1989. Už v roce 1992 byl park vyhlášen za kulturní památku a město jej postupně obnovuje. Nyní už je zrekonstruován hudební altán, jezírko s fontánou, záhony. Od roku 2003 je zde nově otevřeno dětské hřiště. Součástí parku je i stylová restaurace Michalov, jejíž historie sahá hluboko do 19. století. Dnes je to nemovitá kulturní památka.
Park je celoročně přístupný veřejnosti, z obavy před vandaly a devastací se však přes noc jeho vstupní brány zamykají. Otevřen je od 5.30 hodin ráno, zavírá se půl hodiny před půlnocí.

Zdroj : iHned

Previous page