Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Bartošova pec a Ondříkovice

Skalním bludištěm z Turnova do Semil

do Semil je Bartošova pec a Ondříkovické propadání, kde z údajně 25 metrů dlouhé jeskyně vyvěrá Vazovecký potok.
Strop jeskyně je však pro sehnutého člověka příliš nízký a potok na plazení příliš hluboký a studený, takže od průzkumu zemského nitra upouštíme. Sledujeme modrou turistickou značku a ocitáme se tak v Přírodním parku Maloskalsko, který se rozkládá na území kolem řeky Jizery a Ještědskokozákovského hřbetu. V tomto přírodním parku jsou k vidění nejen bohatě zarostlé svahy smíšených lesů se skalními výtvory, pískovcová skalní města a návrší s dalekými rozhledy do kraje i do širokého údolí Jizery, ale také hrady, zámky a lidová architektura zastoupena hlavně typickými roubenkami.
Vystupujeme na hřebínek Drábovna. Procházíme pískovcovým skalním městem, ve kterém hledali lidé útočiště již v době kamenné. Je zde zřícenina středověkého hrádku a několik míst s pěknými výhledy do údolí Jizery. Blížíme se k obci Frýdštejn, jejímuž panoramatu bezkonkurenčně dominuje velkolepá zřícenina středověkého hradu posazená na skále nad vesnicí. Drápeme se nahoru a lezeme porušenou zdí dovnitř na prohlídku hradu. Tvoří jej několik místností vytesaných v pískovcovém bloku, pár zdí a dvě věže. Ze zachovalejší, horní, věže je dobrý rozhled do okolí. Po dosti členité zřícenině je pohyb možný díky několika železným schodištím. V době naší návštěvy bylo schodiště v horní věži ještě nedokončené, takže jsme nahoru stoupali jen po jeho holé konstrukci.
Po prohlídce hradu nasazujeme na Vranovský hřeben. Tento pěkný zalesněný skalnatý hřebínek se táhne od Frýdštejna po Malou Skálu, kde končí strmým skalním útesem nad řekou Jizerou. Na hřebeni je bývalá zřícenina hradu Skály, nyní skalní Panteon, a na útesu nad Jizerou exponovaná vyhlídka. Krom údolí Jizery přímo pod námi je odtud také perfektní výhled na protější ostře rozeklaný impozantní skalní útvar Suché skály (též Maloskalské dolomity, nebo Kantorovy varhany). Sestupujeme do údolí, kde v Malé Skále překračujeme řeku a opět pomalu nabíráme výšku ve stráni vrchu Sokol. Než stezka mizí v lese, míjíme několik romantických zákoutí s lavičkami a výhledy zpět do údolí. Pak už se po žluté značce dostáváme do spárů skalního bludiště Chléviště v Besedických skalách. Proplétáme se mezi Želvou, Ledním medvědem a Hrochem. Nechybí ani série skalních vyhlídek do údolí Jizery s názvy jako: Kde domov můj, V Českém ráji a další. Ve zdejších roklích je také několik jeskyň a slojí, které sloužili lidem jako útočiště ve všech těžkých dobách. Ve sloji Kalich je modlitebna Českých bratří a kalich vytesaný do skály s letopočtem 1638.
Z Besedic pokračujeme na jih přes Mnichovku a dolů kolem Bučin u Rakous do údolí Jizery. V Záhojicích se napojujeme na červenou značku, která míří vzhůru do Klokočských skal. V jedné z roklí u vyhlídky Zdenčina skála trávíme mrazivou noc a ráno pokračujeme po červené kolem Orlí věže a po hraně vysokých pískovcových útesů, kde přeskakujeme množství puklin dělících skalní stěnu na jednotlivé věže. Poté sestupujeme dolů do Klokočí a jdeme dále po červené přes Vesec a lesem vzhůru kolem Drábovny na Kozákov. Drábovna je místnost vytesaná ve skále, která sloužila jako strážní hláska - stanoviště pro pěší vojáky (dráby) hlídkující v pomezním hvozdu do konce 16. století. Na Kozákově, nejvýraznějším vrchu Podkrkonoší se schováváme před ostrým ledovým větrem do Riegrovy turistické chaty KČT a litujeme, že se nyní, mimo sezónu, nedostaneme na zdejší ocelovou vyhlídkovou věž. Z Kozákova klesáme do Komárova a dále po zelené Palučinským údolím. Cesta vede velmi příjemnou kopcovitou krajinou. Procházíme louky, lesy a pastviny a pozvolna se blížíme k cíli, který má pro nás tentokrát podobu autobusového nádraží v Semilech.

Zdroj : České noviny

Zpět na předchozí stránku