Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Slovensko

Vysoké Tatry

pohořími - na jihu sousedí Karpaty s oblastí balkánských horských celků, na západě dosahují téměř k úpatí Východních Alp, určitý vliv na šíření druhů se projevuje i z horstev Přední Asie. Plní tedy funkci jakéhosi útočiště mnohých rostlinných a živočišných druhů, které mají optimum rozšíření v uvedených horských systémech. Tatry také poskytují útočiště druhům severským, přežívajícím dodnes z ledových dob na jih od současného areálu rozšíření jen ostrůvkovitě.
Vznik pohoří, hlavní vrcholy
Působením dlouhodobých procesů (vrásnění, tektonické poruchy, eroze), které určovaly vznik a vývoj Tater, nabylo pohoří současné, velehorské podoby. Tatry však nejsou zcela homogenním horským útvarem. V důsledku nestejnoměrně působících vlivů v minulosti (příkrovové pohyby, sedimentace, zlomy) vznikla specifická podoba jednotlivých částí, a proto se provádí podrobnější geomorfologické členění pohoří.
Nejpoužívanějším indikátorem velehorských podmínek je absolutní nadmořská výška. Obvykle se jako minimum pro zařazení mezi velehory uvádí 2500 m.n.m. Z hlavních tatranských vrcholů tuto výšku přesahuje asi 26 štítů a věží.
Geologie, klima a živá příroda
Jedním ze základních kritérií pro zařazení mezi velehory je také velké převýšení na malou vzdálenost. V Tatrách mu napomáhá poměrně pestrá geologická stavba pohoří, dávající prostor ke vzniku rozdílných tvarů reliéfu na poměrně malé ploše. Stejně tak další z podmínek - ledovcovou modelaci terénu - splňují Tatry dokonale.
V souvislosti s historickými a současnými klimatickými podmínkami se vyskytují v Tatrách jevy související s geologickou činností vody v pevném i kapalném skupenství. Ledovcové kary a morény, vodopády, potoky i plesa jsou jednou z nenahraditelných složek tatranské přírody, bez nichž by Tatry nebyly Tatrami. Stejně nenahraditelné jsou však i složky živé - vysokohorské rostliny a živočichové.

Zdroj : Tatry

Zpět na předchozí stránku