Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Kounovské kamenné řady

Naučná stezka Kounovské kamenné řady

tzv. Kounovské kamenné řady, které jsou snad z doby předhistorické. Stezka vede většinou po turistických cestách.
Dalším cílem tohoto výletu budou pozůstatky hradu Džbán. Byl vystavěn za Václava I. anebo na přelomu 13. a 14. stol. (typově se zařazuje ke kastelům). V roce 1516 byl již nepochybně pustý, ještě v 19. století zachovány zbytky věží. Na východní straně zpevňovaly čelo hradu 3 okrouhlé věže; zde též hluboký příkop a val a přístup k hradu. K mnohoúhelníkovému obvodu hradu přiléhaly budovy, na západní straně snad čtyřboká věž.

Na rozhraní lounského a rakovnického okresu mezi obcemi Kounov, Nečemice, Pnětluky a Domoušice, nedaleko Domoušic, na náhorní plošině Rovina (kóta 526 m) 1,7 km severo-východně od obce Kounov, se ve smíšeném lese nacházejí pravidelné řady menších balvanů z křemenců, křemitých pískovců a slepenců - tzv. "Kounovské kamenné řady". Svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu. První popsal tyto kamenné řady v roce 1934 kounovský učitel A. Patejdl. V roce 1987 zde byla otevřena naučná stezka, která měří cca 2 km a má 11 zastávek. Začíná za nádražím ČD Mutějovice u silnice směrem na Kounov - asi 300 m západním směrem od nádraží poblíž osamělého stavení (snad bývalé hájovny).

Cesta - V kounově se vydáme kolem rybníka, obecního úřadu, kostela až vyjdeme na konec vsi, do mírného kopečka, přejdeme po mostě přes trať, (ČD číslo 125, Rakovník - Louny), a dáme se stále k lesu. Po příchodu do lesa začíná pořádný kopeček, dáme se kolem kaple U svatého Vojtěcha - patrona obce, (neustále zavřená), uvnitř - alespoň přes zavřené dveře - je pouze lešení, neustále do kopce až přídjeme na rozcestí a odsuď je to už kousíček, kolem hájovny a už sme tuná. Ještě k té kapli, před rokem 1945 se zde konala slavná procesí a v kostelíku se sloužila mše.

Jak jí popisují ostatní
na silnici která vede z obce směrem na Lhotu nad Džbánem, kolem hřbitova, až téměř k žst.Mutějovice, kde "narazíme" na naučnou tabuli, na kterých si přečteme něco o "Kounoských řadách" a po pěti tabulích jsme už tam.

Co to je
Naučná stezka se nachází v geomorfologickém celku Džbán poblíž Kounova, na náhorní plošině zvané Na rovinách. Upozornil na ně poprvé pan učitel Patejdl, psal se rok 1934. Je to plošina tvořená především pískovci a opukami, které vznikly v druhohorách, kdy toto území bylo zaplaveno mořem. V třetihorách byly vrstvy hornin zdviženy a vznikla tabulová plošina. Ta je tvořena množstvím údolí od jihozápadu na severovýchod, jež vznikla vodní erozí, mrazovým zvětráváním a pozdějšími sesuvy půdy. Z původní plošiny se zachovaly jen některé svědecké kopce (Džbán 535 m, Rovina 516 m). Džbán se rozkládá přibližně uprostřed mezi městy Kladno, Slaný, Žatec, Louny a Nové Strašecí a je zhruba vymezen vrstevnicí 400 m n.m. Pro tuto oblast je příznačné bohatství lesů, které navazují na zemědělské a průmyslové oblasti středních a severních Čech a jsou přirozeným útočištěm rostlin a živočichů člověkem vytlačených z kulturní krajiny. Džbán má hodnoty klimatotvorné, rekreační a estetické. Osobitá přírodní společenstva jsou cenná pro příští generace. Jejich záhadou se zabývají jak astronomové, historikové, geologové tak i mnoho jiných vědců

Kamenné řady, jejich vnik je datován asi do 7 st. před Kristem, tvořené z křemencových balvanů, se nacházejí jak v mlází, tak i v lese. Jejich průměr je 0,8 metru a nacházejí se ve 14 téměř úplných řadách, každá v rozmezí 400 až 450 metrů, což je téměř 2500 kamenů. Největší z nich se jmenuje Gibbon I, váží okolo 6 000 kg.

Jsou to jednou z mála kulturních památek tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Když byl prováděn v 70. letech 20. století průzkum v této oblasti, byl datován do blízkého hradiště z doby halštatské, zatím ale nelze přímí vztah nijak prokázat. Uvažuje se o astronomických, kalendářních, či kultovní povaze naleziště v daleké minulosti nepřesahují rovinu hypotéz. Je zde také názor, v kterém se opírá původ kamenů v novověkém původu řad, souvisejícím s rozměřováním lesních parcel, to má určitou historickou souvislost v písemných pramenech. Přijmeme-li jakoukoliv možnost, je třeba tyto kameny vnímat a chránit jako přímý otisk našeho života a úsilí předků v této oblasti naší krásné země. Na stezce se chovejte tiše, neničte rostliny ani živočichy.


Další info : Psychotronický a archeologický výzkum kounovských řad

Zpět na předchozí stránku