Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

     

Zpět na předchozí stránku

Gulliverovy cesty - Po Česku

Karel IV. - výročí korunovace

Císařská korunovace Karla IV. byla velkolepou podívanou

Zbožnost a pokora s pompou a světskými radovánkami se mísila ve velkolepém ceremoniálu, kterým se nechal český král Karel IV. v Římě před 650 lety korunovat na římského císaře. Vytoužené koruny dosáhl

 

se souhlasem papeže a bez zbytečného krveprolití, jen díky diplomatickému umu. V Římě stvrdil mimořádné postavení Českého království v rámci říše, uzavřel první etapu svého panování a notně posílil svůj věhlas.
Na téměř devítileté cestě za titulem císaře musel český vladař překonat mnohé politické i vojenské překážky. Na počátku stála jeho korunovace římskoněmeckým králem roku 1346 po smrti římského krále Ludvíka Bavora. A na konci dramatická "římská jízda", kterou oficiálně zahájil na svatého Václava roku 1354.

Korunovační slavnost se měla odehrát o Velikonocích v době velkých křesťanských svátků. Před brány Říma dorazil na Zelený čtvrtek 2. dubna 1355. Podle přísah složených roku 1346 zde však svůj průvod zastavil: směl pobýt v Římě jen jeden den, den korunovace. V přestrojení za poutníka vstoupil do Říma a celý Velký pátek a Bílou sobotu strávil v římských bazilikách. Před úsvitem na Boží hod velikonoční 5. dubna 1355, v den korunovace, se vrátil ke svému vojsku.

Odtud pak tradiční cestou římských císařů branou Porta Collina vjel s veškerou nádherou, oděn do purpurového korunovačního pláště, spolu s královnou Annou do "věčného města".

Dle líčení kronikáře Beneše Krabice z Veitmile již před město vyšli Karlovi vstříc "Římané a převeliké množství jeho lidu ze všech končin světa. Všichni seděli na vojenských koních, ve zbrani a s přilbami... připraveni jako do boje". Průvod, v němž jela mnohá hrabata, rytíři a preláti, postupoval ulicemi Říma až ke svatopetrské bazilice.
Zde sesedl Karel z koně, polibkem a objetím se s ním přivítal kardinál pověřený korunovací, ostijský biskup Pierre de Colombiers, jemuž jako zástupci papeže předal obvyklý dar zlata.

Pak vstoupil do baziliky, kde před hrobem svatého Petra padl na tvář a diakon nad ním pronesl litanie. V bazilice se k průvodu připojila též královna Anna.

Za zvuku pronášených modliteb přistoupili k oltáři svatého Mořice, kde kardinál de Colombiers pomazal krále na pravé paži a mezi lopatkami. Začala korunovační mše. Během ní přistoupil Karel k hlavnímu oltáři a kardinál mu vložil na hlavu biskupskou mitru, na ni císařskou korunu, a předal mu žezlo a zlaté jablko. Pak sňal z oltáře meč a předal ho korunovanému císaři, který se tak měl stát rytířem svatého Petra.

Pak se korunovaný císař vrátil na místo a podobně proběhla korunovace jeho choti Anny. Slavnost naplnila dle slov Beneše Krabice nesmírným jásotem veškerý český doprovod, "jenž viděl svého krále na vysokém trůně a korunovaného císařskou korunou". Od této chvíle začal Karel v císařském titulu užívat jméno s pořadovým číslem čtvrtý.


Po korunovaci a pasování velkého počtu rytířů přejel nový císař za jásotu celého Říma na bílém koni most přes Tiberu a odebral se do Lateránu k slavnostní hostině. Ještě před západem slunce se Karel, pamětliv přísahy, kterou dal papeži, zvedl od stolu, odložil purpurový plášť, nasedl na koně a vyjel s mohutným doprovodem starobylou branou Porta Triburtina z Říma do blízkého kláštera San Lorenzo fuori le Mura. Brzy nato opustila Řím s celým doprovodem i císařovna.

Po korunovaci vyzývali humanističtí učenci Petrarca, Cola di Rienzo a další Karla IV., aby obnovil velikost dávné Říše římské a přenesl své sídlo ze zapadlé Prahy do velkolepého Říma. Císař odmítl a místo toho začal z Čech budovat evropskou velmoc.

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

Gulliverovy cesty - Tipy na výlet

Kounovské kamenné řady

Naučná stezka Kounovské kamenné řady

byla otevřena v roce 1987 a má 11 zastávek. Ukazuje přírodní poměry Džbánu i 14 řad kamenů

 

tzv. Kounovské kamenné řady, které jsou snad z doby předhistorické. Stezka vede většinou po turistických cestách.
Dalším cílem tohoto výletu budou pozůstatky hradu Džbán. Byl vystavěn za Václava I. anebo na přelomu 13. a 14. stol. (typově se zařazuje ke kastelům). V roce 1516 byl již nepochybně pustý, ještě v 19. století zachovány zbytky věží. Na východní straně zpevňovaly čelo hradu 3 okrouhlé věže; zde též hluboký příkop a val a přístup k hradu. K mnohoúhelníkovému obvodu hradu přiléhaly budovy, na západní straně snad čtyřboká věž.

Na rozhraní lounského a rakovnického okresu mezi obcemi Kounov, Nečemice, Pnětluky a Domoušice, nedaleko Domoušic, na náhorní plošině Rovina (kóta 526 m) 1,7 km severo-východně od obce Kounov, se ve smíšeném lese nacházejí pravidelné řady menších balvanů z křemenců, křemitých pískovců a slepenců - tzv. "Kounovské kamenné řady". Svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu. První popsal tyto kamenné řady v roce 1934 kounovský učitel A. Patejdl. V roce 1987 zde byla otevřena naučná stezka, která měří cca 2 km a má 11 zastávek. Začíná za nádražím ČD Mutějovice u silnice směrem na Kounov - asi 300 m západním směrem od nádraží poblíž osamělého stavení (snad bývalé hájovny).

Cesta - V kounově se vydáme kolem rybníka, obecního úřadu, kostela až vyjdeme na konec vsi, do mírného kopečka, přejdeme po mostě přes trať, (ČD číslo 125, Rakovník - Louny), a dáme se stále k lesu. Po příchodu do lesa začíná pořádný kopeček, dáme se kolem kaple U svatého Vojtěcha - patrona obce, (neustále zavřená), uvnitř - alespoň přes zavřené dveře - je pouze lešení, neustále do kopce až přídjeme na rozcestí a odsuď je to už kousíček, kolem hájovny a už sme tuná. Ještě k té kapli, před rokem 1945 se zde konala slavná procesí a v kostelíku se sloužila mše.

Jak jí popisují ostatní
na silnici která vede z obce směrem na Lhotu nad Džbánem, kolem hřbitova, až téměř k žst.Mutějovice, kde "narazíme" na naučnou tabuli, na kterých si přečteme něco o "Kounoských řadách" a po pěti tabulích jsme už tam.

Co to je
Naučná stezka se nachází v geomorfologickém celku Džbán poblíž Kounova, na náhorní plošině zvané Na rovinách. Upozornil na ně poprvé pan učitel Patejdl, psal se rok 1934. Je to plošina tvořená především pískovci a opukami, které vznikly v druhohorách, kdy toto území bylo zaplaveno mořem. V třetihorách byly vrstvy hornin zdviženy a vznikla tabulová plošina. Ta je tvořena množstvím údolí od jihozápadu na severovýchod, jež vznikla vodní erozí, mrazovým zvětráváním a pozdějšími sesuvy půdy. Z původní plošiny se zachovaly jen některé svědecké kopce (Džbán 535 m, Rovina 516 m). Džbán se rozkládá přibližně uprostřed mezi městy Kladno, Slaný, Žatec, Louny a Nové Strašecí a je zhruba vymezen vrstevnicí 400 m n.m. Pro tuto oblast je příznačné bohatství lesů, které navazují na zemědělské a průmyslové oblasti středních a severních Čech a jsou přirozeným útočištěm rostlin a živočichů člověkem vytlačených z kulturní krajiny. Džbán má hodnoty klimatotvorné, rekreační a estetické. Osobitá přírodní společenstva jsou cenná pro příští generace. Jejich záhadou se zabývají jak astronomové, historikové, geologové tak i mnoho jiných vědců

Kamenné řady, jejich vnik je datován asi do 7 st. před Kristem, tvořené z křemencových balvanů, se nacházejí jak v mlází, tak i v lese. Jejich průměr je 0,8 metru a nacházejí se ve 14 téměř úplných řadách, každá v rozmezí 400 až 450 metrů, což je téměř 2500 kamenů. Největší z nich se jmenuje Gibbon I, váží okolo 6 000 kg.

Jsou to jednou z mála kulturních památek tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Když byl prováděn v 70. letech 20. století průzkum v této oblasti, byl datován do blízkého hradiště z doby halštatské, zatím ale nelze přímí vztah nijak prokázat. Uvažuje se o astronomických, kalendářních, či kultovní povaze naleziště v daleké minulosti nepřesahují rovinu hypotéz. Je zde také názor, v kterém se opírá původ kamenů v novověkém původu řad, souvisejícím s rozměřováním lesních parcel, to má určitou historickou souvislost v písemných pramenech. Přijmeme-li jakoukoliv možnost, je třeba tyto kameny vnímat a chránit jako přímý otisk našeho života a úsilí předků v této oblasti naší krásné země. Na stezce se chovejte tiše, neničte rostliny ani živočichy.


Další info : Psychotronický a archeologický výzkum kounovských řad

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Demografické údaje

DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ČR

Podrobnější informace najdete na Česká republika

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Historické mezníky

HISTORICKÉ MEZNÍKY

1918 - založení Československé republiky

1938 - mnichovská dohoda a anexe pohraničí československé republiky německými vojsky

1939 - začátek II. světové války

1945 - osvobození Československa (9. května)

1948 - komunistický puč - Komunistická strana Československa se ujala moci (25. února)

1968 - Pražské jaro - okupace vojsky Varšavské smlouvy (21. srpna)

1989 - Sametová revoluce - pád KSČ (17. listopadu)

1993 - rozdělení Československého státu a vznik České republiky (1. ledna)

1999 - vstup České republiky do NATO (12. března)

2004 - vstup České republiky do Evropské unie (1. května)

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Významné osobnosti

12 VÝZNAMNÝCH OSOBNOSTÍ HISTORIE A SOUČASNOSTI

Karel IV. (1316 - 1378) císař římský a král český





Mistr Jan Hus (1369 - 1415) reformátor, kazatel, byl upálen jako kacíř v Kostnici





Jiří z Poděbrad (1420 - 1471) český král, poslední Čech na královském stolci





Jan Ámos Komenský (1592 - 1670) učitel národů, zakladatel moderní výuky





Antonín Dvořák (1841 - 1904) skladatel romantické hudby





Tomáš Garrigue Masaryk (1850 - 1937) zakladatel samostatného Československého státu, první Československý president (1918 ? 1935)





Alfons Mucha (1860 - 1939) malíř





Karel Čapek (1890 - 1938) prozaik, dramatik, novinář





Jaroslav Heyrovský (1890 - 1967) chemik a fyzik, první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959) za objev Polarografu





Jaroslav Seifert (1901 - 1986) lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel, laureát Nobelovy ceny za literaturu (1984)





Otto Wichterle (1913 - 1998) chemik, jeden ze zakladatelů české makromolekulární chemie





Václav Havel (1936) první postkomunistický president Československa a od 1993 do 2003 president České republiky

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Významní sportovci

12 VÝZNAMNÝCH SPORTOVCŮ

Bedřich Šupčík (1898 - 1957) sportovní gymnasta, držitel první zlaté medaile na olympijských hrách na pro Československo OH 1924, dvojnásobný mistr světa v družstvech





Eliška Junková (1900 - 1994) závodnice, vyhrála mj. Velkou cenu Německa v Nürburgringu (1927), páté místo v závodě Targa Florio na sicílii v nejtěžší soutěži své doby





Emil Zátopek (1922 - 2000) atlet, běžec, čtyřnásobný olympijský vítěz (1948 běh na 10 000 m, 1952 v běhu na 5 000 m, 10 000 m a v maratonu), vytvořil 18 světových rekordů





Josef Masopust (1931) fotbalista, hráč Dukly Praha, držitel Zlatého míče (1962), držitel stříbrné medaile z MS 1962 a bronzové z ME 1960





Jiří Raška (1941) skokan na lyžích, olympijský vítěz (LOH 1968) a mistr světa v letech na lyžích 1969





Věra Čáslavská (1942) sportovní gymnastka, sedminásobná olympijská vítězka na OH (1964 a 1968), čtyřnásobná mistryně světa (1962 a 1966) a jedenáctinásobná mistryně evropy





Bratři Pospíšilové Jan (1945) a Jindřich (1942) - dvacetinásobní mistři světa 1965, 1968 až 81 a 1984-88 v kolové





Jan Kodeš (1946) tenista, vítěz Wimbledonu 1973





Petr Jirmus (1957) letec, mistr světa 1984, 1985 a mistr Evropy 1983 a 1985 v letecké akrobacii





Jan Železný (1966) atlet, oštěpař, trojnásobný olympijský vítěz (1992, 1996, 2000) a mistr světa (1993, 1995, 2001), člen MOV





Jaromír Jágr (1972) hokejista, jeden z nejlepších hráčů na světě. Člen vítězného týmu na ZOH v Naganu, vítěz Stanley Cupu 1991 a 1992.





Kateřina Neumannová (1973) lyžařka, olympijská medailistka z OH v Turíně, Naganu a Salt Lake City.

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Světové značky

SVĚTOVÉ ZNAČKY

Aero Vodochody





Baťa





Becherovka





Budvar (Budweiser)





Crystalex





Česká Zbrojovka





Jablonex





JAWA





Prazdroj (Pilsner Urquell)





Škoda Auto





Škoda Holding (Plzeň)





SOLO Sušice





TATRA





Koh-i-Noor

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Kulturní události

SPOLEČENSKÉ, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKCE

Jizerská 50 (leden) ski maratón zařazený do seriálu Worldloppet - Jizerské hory
Světový pohár v severské kombinaci (leden) - Liberec
300 zatáček Gustava Havla (květen) motocyklové závody - Hořice
Ski Interkritérium (leden - únor) lyžařské závody juniorů - Říčky v Orlických horách
Barum rallye (srpen) automobilová rallye Zlín
Zlatá tretra (červen) lehká atletika Ostrava
Zlatá lyže (leden) běh na lyžích Nové Město na Moravě
Rallye Bohemia (červenec) automobilové závody Mladá Boleslav
Pražský mezinárodní maratón (květen) Praha
Grand Prix Brno (srpen) závody silničních motocyklů Brno
Mistrovský závod historických vozidel (květen) automotodrom Most
CIAF letecký den (září) letiště Brno, Tuřany
Velká pardubická (září) koňské dostihy Pardubice
Zlatá přílba (říjen) motocyklové závody na ploché dráze
Strážnice (červen) folklorní festival
Umělecké kování Hefaiston (srpen) hrad Helfštýn
Jízda králů (květen) Vlčnov
Slavnosti chřestu (květen) Ivančice
Festival horolezeckých filmů (srpen) Teplice nad Metují
Valtice (květen) vinobraní
Smetanova Litomyšl (červen červenec) hudební festival Litomyšl
Setkání s Krakonošem (březen) Harrachov
Festival rekordů a kuriozit (červen) Pelhřimov
Šrámkův Písek (květen) divadelní festival Písek
Selské slavnosti Holašovice (červenec)
Slavnosti pětilisté růže (červen) Český Krumlov
Dudácký festival (srpen) Strakonice
Chodské slavnosti (srpen) Domažlice
Sklářské symposium (červenec - srpen) Nový Bor
Chopinův festival (srpen) Mariánské lázně
Mozartův hudební festival (říjen) Mariánské lázně
Mezinárodní filmový festival (červenec) Karlovy Vary
Město pohádky (září) Jičín
Valdštejnské slavnosti Frýdlant v Čechách (květen)
Pražské jaro (květen - červen) hudební festival Praha
Kmochův Kolín (červen) přehlídka dechové hudby
Karlštejnské vinobraní (září) historické slavnosti

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

ČESKÁ REPUBLIKA - Vzdálenosti

TABULKA VZDÁLENOSTÍ - ČR

Zpět na předchozí stránku

 

Zpět na předchozí stránku

VZDÁLENOSTI PRAHA - MĚSTA EVROPSKÝCH STÁTŮ

	Albánie	Tirana	1 060 km
	Belgie	Brusel	709 km
		Antwerpy (Deurne)	713 km
	Bělorusko	Minsk	989 km
	Bosna a Hercegovina	Sarajevo (Butmir)	755 km
	Bulharsko	Sofie (Vrazhdebna)	1 067 km
	Dánsko	Kodaň	628 km
	Estonsko	Talin (Ulemiste)	1 235 km
	Faerské ostrovy	Faroe Islands (Vagar)	1 877 km
	Finsko	Helsinki (Helsinki - Vantaa)	1 303 km
	Francie	Paříž (Ch. De Gaulle)	864 km
		Lyon (Satolas)	855 km
	Holandsko	Amsterdam (Schiphol)	716 km
		Rotterdam	729 km
	Chorvatsko	Záhřeb (Pleso)	497 km
	Irsko	Dublin	1 466 km
	Island	Reykjavik	2 637 km
	Itálie	Řím (Ciampino)	934 km
		Milán (Malpensa)	650 km
	Kypr	Paphos	2 241 km
	Litva	Vilnius	893 km
	Lotyšsko	Riga	995 km
	Lucembursko	Luxembourg	592 km
	Maďarsko	Budapešť (Ferihegy)	457 km
	Makedonie	Skopje	1 048 km
	Malta	Malta (Luqa)	1 578 km
	Moldávie	Chisinau	1 119 km
	Německo	Berlin (Schoenefeld)	278 km
		Drážďany	128 km
		Frankfurt nad Mohanem	419 km
		Mnichov (Franz Josef Strauss)	271 km
	Norsko	Oslo (Sandefjord)	1 050 km
	Polsko	Varšava (Okecie)	512 km
		Krakov (J. Paul II Balice Intl)	396 km
	Portugalsko	Lisboa	2 238 km
		Porto	2 037 km
	Rakousko	Vídeň	248 km
	Rumunsko	Bukurešť	Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku ČESKÁ KUCHYNĚ - Charakteristika CHARAKTERISTIKA ČESKÉ KUCHYNĚ   Česká kuchyně má staletou tradici. Byla ovlivňována dalšími národními kuchyněmi národů rakouského mocnářství, především kuchyní rakouskou a maďarskou. Zároveň však prvky české kuchyně najdeme i v těchto kuchyních. Základem naší národní kuchyně je lidová kuchyně a suroviny, které se pěstovaly doma. Především vepřové, jehněčí a kůzlečí maso, drůbež, brambory, obilí, luštěniny a v některých oblastech také sladkovodní ryby a zvěřina. Ze zdánlivě prostých suroviny se v české kuchyni připravují vynikající a nápaditá jídla, která najdeme výhradně v naší národní kuchyni. Často velmi složitá příprava vyžaduje skutečně kuchařské mistrovství a dlouhá léta učení, což je důvodem, že českých špičkových restaurací najdeme ve světě jen velmi málo. Ty, které existují, jsou oblíbené a hojně navštěvované. České menu obyčejně začíná polévkou, kterých česká kuchyně nabízí nepřebernou řadu, od masových vývarů s různými vložkami až po bílé polévky z masa i zeleniny. Pokud chcete ochutnat polévku, kterou nenajdete v žádné jiné kuchyni, zkuste Krkonošské kyselo polévku z chlebového kvásku, sušených hub, brambor a vajec. Fenoménem české kuchyně jsou omáčky. Pečené či dušené maso přelité chutnou omáčkou zpravidla smetanovou či omáčkou zjemněnou mlékem nebo máslem, která je doplněna základní chutí, je typickým hlavním chodem. Hovězí pečeně s rajskou nebo koprovou omáčkou nebo svíčková na smetaně nesmí chybět na žádném jídelním lístku. Pečená masa jsou dalšími typickými jídly, dozlatova upečená husa, kachna nebo vepřové maso ochucené kmínem a česnekem. V české kuchyni také zdomácněla některá jídla z cizích národních kuchyní. Především smažený vepřový řízek, který je obdobou vídeňského telecího řízku a guláše nebo ragů z maďarské kuchyně. Naprosto jedinečnou přílohou jsou české knedlíky. Naše národní kuchyně se neobejde bez houskových nebo bramborových knedlíků. Speciální technologie mletí mouky, která je základní surovinou pro výrobu knedlíků zaručuje, že tuto přílohu dostanete pouze v české kuchyni. Přílohovou zeleninou je nejčastěji bílé a červené zelí. V sezóně připravované čerstvé a v zimním období nakládané v sladkokyselém nálevu. Další důležitou složkou české stravy jsou brambory. V české kuchyni najdete velké množství jídel, kde jednou ze základních surovin jsou brambory. Bramborák nebo bramborové placky jsou dalšími typickými pokrmy. České klasické moučníky jsou neodmyslitelnou součástí typického menu ? bramborové šišky s mákem, ovocné knedlíky, jablkový závin a další moučníky, nabízí naše národní kuchyně jako gurmánský závěr. Během celého roku se slaví náboženské svátky, při nichž je jídelníček složen z tradičních jídel ? především vánoční svátky a velikonoce mají svá tradiční menu. Za zmínku stojí česká zabijačka (porážka domácího prasete). Probíhá tradičně v zimních měsících a při této příležitosti se zpracovává celé prase, a to také výrobou speciálních výrobků. Mimo konzervování masa se připravují jitrnice a jelita, masné výrobky z velmi jemně sekaného masa, vnitřností, krup, česneku, majoránky a vepřové krve, zabijačková polévka nebo tlačenka. Obliba těchto výrobků je taková, že některé z nich najdete na jídelníčku některých restaurací po celý rok. Některé pokrmy jsou typické pro určitý region ? pro jižní Čechy jsou charakteristické pokrmy ze sladkovodních ryb, na Valašsku (Beskydy) vám připraví vynikající brynzové halušky a pečené skopové maso, na jižní Moravě pokrmy ze zvěřiny, na Chodsku zase výborné koláče. V oblasti Pardubic můžete ochutnat jedinečný perník a město Olomouc proslulo svými světově známými sýrovými tvarůžky. Nesmíme také zapomenout, že hlavní město Praha se proslavilo také pražskou dušenou šunkou, kterou znají milovníci lahůdek na celém světě. Národní kuchyně a gastronomie je součástí kultury každého národa, pokud tedy chcete poznat dobře Českou republiku, měli byste poznat i její kuchyni. Vybrali jsme pro Vás některé typické recepty: Plzeňské vepřové ? když z Plzně, tak na pivu Nadívané holoubě s jarní zeleninou ? pokrm přímo pro gurmány Srnčí plátek s divokou omáčkou a plněnou hruškou ? s vůní lesů a luk Hovězí svíčková na smetaně ? nic už nemůže být více tradiční Kapr zapečený s houbovým kubou ? aneb co se jedlo na Vánoce Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku ČESKÁ KUCHYNĚ - Recepty VYBRANÉ RECEPTY ČESKÉ KUCHYNĚ   PLZEŇSKÉ VEPŘOVÉ 500 g vepřové plece, 1 cibule, 60 g sádla, 80 g chleba, 1-2 dl tmavého piva, 5 dl vývaru hovězího vývaru, sůl, kmín, pepř Cibuli nakrájíme a osmahneme dorůžova. Přidáme na kousky nakrájené maso, podusíme, osolíme, přidáme mletý kmín, podlijeme vývarem a přikryté dusíme doměkka. Podle potřeby podléváme vřelou vodou. Dušené maso vyjmeme, do šťávy přidáme chléb máčený v pivu, společně provaříme a procedíme. Maso vložíme zpět, šťávu okořeníme pepřem, osolíme a prohřejeme. Podáváme s brambory nebo s pečivem. NADÍVANÉ HOLOUBĚ S JARNÍ ZELENINOU holoubata, 30 g másla, sůl, pepř Nádivka: 100 g uzeného bůčku, 1 cibule, 2 žloutky, 200 g housky na kostičky, petrželová nať, mladé kopřivy, pepř, sůl, muškátový oříšek, 1 dl smetany Zelenina: kedlubna, mladá cuketa, jarní mrkvička, citron, sůl, 1 lžíce "francouzského másla" (máslo utřené s hladkou moukou) Uzený bůček a housky nakrájíme na kostičky, cibuli nadrobno. Nasekáme petrželovou nať a mladé kopřivy. Nakrájenou kousku pokropíme smetano, smícháme s bůčkem, cibulkou, natěmi a vejci, osolíme a okořeníme. Touto nádivkou naplníme vykuchaná a očištěná holoubata, která jsme předem osolili a opepřili zevnitř i vně. Holoubata zalijeme a dáme péci na másle do trouby. Upečená holoubata podáváme s mladou zeleninou uvařenou v páře, osolenou a na pánvičce zadělanou máslem, utřeným s lžící hladké mouky a vařeným bramborem. Srnčí plátek s divokou omáčkou a plněnou hruškou 600 g srnčí kýty, 1 citron, 1 velká cibule, 50 g celeru, 1 svazek malých karotek, 1 lžíce cukru, 80 g másla, 50 g slaniny, sůl, mletý černý pepř, 1 lžička směsi koření na zvěřinu, 2,5 dl červeného přírodního vína, 2,5 dl bílého přírodního vína, 30 g hladké mouky, 1 dl smetany, 2 půlené kompotované hrušky, 4 lžíce divokých, listy hlávkového salátu. Srnčí kýtu odblaníme a nakrájíme na plátky, pokapeme citrónovou šťávou a posypeme mletým pepřem. Cibuli a celer oloupeme, nastrouháme a zpěníme na másle s rozškvařenou slaninou. Do tohoto základu vložíme plátky masa, osmahneme po obou stranách, posypeme směsí koření, osolíme a pod poklicí dusíme asi 10 minut. Pak maso podlijeme vínem a dusíme doměkka. Vyjmeme je, udržujeme v teple, šťávu odpaříme, zaprášíme moukou, osmahneme a zalijeme trochou studené vody. Uvedeme ji do varu, za stálého míchání vaříme 10 minut. Nakonec omáčku zjemníme smetanou, ale dál již nevaříme. Mezitím očistíme karotky a povaříme asi 8 minut v malém množství vody s cukrem, aby získaly sklovitou glazuru. Půlené hrušky prohřejeme v bílém víně. Maso upravíme na talíři s listy salátu, půlkou hrušky plněnou brusinkami, karotkami a polijeme omáčkou. Vhodnou přílohou jsou vařené brambory nebo noky. Hovězí svíčková na smetaně 400 g hovězí svíčkové, sůl, 200 g kořenové zeleniny, 40 g oleje, 780 g cibule, 20 g hladké mouky, 600 g smetany, koření - celý pepř, nové koření, bobkový list, tymián, ocet, 200 g brusinkového kompotu, cukr, slanina, máslo Očištěnou zeleninu nakrájíme na kostky, orestujeme na tuku, vložíme svíčkovou, kterou jsme prošpikovali slaninou a necháme opéci. Pak podlijeme vodou přidáme koření a necháme péci do měkka. Hotové maso vyjmeme, zeleninu rozmixujeme nebo propasírujeme. Zalijeme hovězím vývarem nebo vodou, přidáme smetanu, brusinky. Přivedeme do varu a zahustíme světlou jíškou. Za stálého míchání dobře provaříme. Nakonec dochutíme cukrem, octem nebo citrónovou šťávou. Jako přílohu podáváme houskové knedlíky nebo vařené brambory. Kapr zapečený s houbovým kubou 1 třeboňský kapr, 200 g slaniny, 200 g sádla, hladká mouka, sůl a pepř, 500 g krup, kmín, majoránka, 6 stroužků česneku, 2 cibule, 200 g sušených hub, 200 g vepřového sádla Kroupy uvaříme do měkka a pak je smícháme s majoránkou, solí, pepřem, přidáme kmín a česnek. Sušené houby povaříme a pak je na sádle osmažíme a vmícháme do směsi s kroupami a vše přemístíme do zapékací misky.Porce kapra prošpikujeme proužkem slaniny, osolíme, opepříme a obalíme v hladké mouce a opečeme na sádle po houbách. Na pánvi krátce opečeného kapra položíme na směs s kroupami v zapékací misce a dáme do trouby na 30 minut. Jako přílohu podáváme čerstvý chléb. Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku ČESKÁ KUCHYNĚ - Pivo jako národní nápoj PIVO JAKO NÁRODNÍ NÁPOJ   Češi se významně zapsali do historie výroby piva. Začátek výroby světlého, průzračného, nízkokvasného piva v Plzni znamenal zrod stylu, který se snaží napodobit celý svět. Český chmel a moravský ječmen je exportován do různých zemí po celém světě, kde chtějí vařit pivo co nejpodobnější originálu. Historie českého pivovarnictví je nerozlučně spjata s Plzeňským Prazdrojem. Zde se v roce 1842 zrodil nový styl výroby piva ? světlé pivo. K úspěchu přispěl také rozmach skla při pití piva. Zde milovníci piva poprvé ocenili další kvalitu ? průzračnost piva. U zrodu stál Josef Grolle, sládek u Bavorska, který poprvé v Plzni uvařil světlý ležák s plnou sladovou a hořkou chutí. Od té doby se začala objevovat po světě podobná piva, která přejala pojmenování "pilsner". Svojí chutí se však pouze blíží originálu, protože žádné z nich nemá tu správnou měkkou vodu, která v Plzni vyvěrá. Další světovou značkou je Budějovický Budvar, který byl založen roku 1895, jako konkurence o sto let staršího pivovaru Samson. Samson byl původně založen pod jménem "Budweis Brauberechtigen Burgelichers Brauhaus". Postupně přešla ochranná známka Budweiser právě na Budějovický Budvar. Vaření piva má v Čechách staletou tradici a mnohé pivovary dodnes své originální pivo vaří. Jedním z nejstarších pivovarů v Čechách je pivovar Regent, který byl založen roku 1379 rodem Rožmberků. Tento pivovar nadále používá pouze tradiční výrobní metody. Na tradiční výrobní postupy také vsadil pivovar Staropramen, tzn. otevřené kvasné nádrže a pivo zrající v dubových sudech. Milovníci piva tvrdí, že jen tak pivo získá ty pravé charakteristické vlastnosti. Každopádně návštěvník České republiky si může vybrat z nepřeberné nabídky různých piv ? světlé, tmavé, pivní speciály. Určitě každý milovník piva najde na trhu to své ? nejlepší. PIVOVARY: ZÁMECKÝ PIVOVAR A MUZEUM - ZÁMEK DĚTENICE U JIČÍNA Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku ČESKÁ KUCHYNĚ - Česká a moravská vína ČESKÁ A MORAVSKÁ VÍNA   Počátky vinohradnictví v Čechách se datují již od 9. století po Kristu. V té době vznikala svatováclavská vinařská tradice. Největší část českých vín tvoří vína bílá, za nimi následují červená a šumivá. Rozloha vinic má pouze 12 650 ha, ale i zde najdeme pozoruhodné a vynikající odrůdy. Výběr odrůd pro bílá vína jsou například Veltlínské zelené, Tramín červený, Müller-Thurgau, Rulandské bílé a šedé. Pro červená vína Frankovka, Cabernet Sauvignon, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Česká republika má dvě vinařské oblastí, českou a moravskou. Český region je velmi malý a jsou to zbytky rozsáhlých vinic, které zde byly již za Rudolfa II. Víno je zde pěstováno na vápenitých a zvětralých čedičových půdách, především podél řeky Labe. Největší vinařskou oblastí je Mělnická oblast. Produkují se zde lahodná odrůdová a známková vína ? nejznámější je Ludmila. Pro červenou Ludmilu je základem Modrý Portugal, víno s výraznější kyselinkou a příchutí lískového oříšku. Bílá Ludmila je převážně z odrůdy Müller-Thurgau s jemnou vůní květů a svěží chutí po ovoci. Ludmilu neomylně poznáte podle tradičních nízkých válcových lahvích zvaných kalamář. Další významnou oblastí je okolí města Roudnice nad Labem. Vyrábějí se zde vynikající bílá suchá vína, zejména Sylván zelený a z červených Svatovavřinecké, které má granátovou barvu a jemnou vůni po peckovinách. Žernoseckou oblast se středisky Velké Žernoseky, Žalhostice a Litoměřice zastupují vína s harmonickým buketem a svěží příjemnou kyselinkou. Vinařská oblast v okolí města Most se střediskem vinařství v obci Chrámce je zajímavá výrobou košer vína, které se ze zdejších hroznů vyrábí pod dohledem pražského rabína. V moravském vinařském regionu je vinařská tradice živá do dnešních dní. Najdeme zde stovky malých vinařských sklípků a krajina je protkána množstvím malých soukromých vinic. Počátky vinařství na Jižní Moravě se datují do 3. století po Kristu a souvisí s pobytem římských legií. Zde se produkují nejkvalitnější česká přívlastková vína (kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů nebo vína slámová a ledová). Oblast v okolí Bzence je vyhlášena výborným Rýnským ryzlinkem, který je základem proslulého vína Bzenecká lipka, vína s velmi jemnou a plnou chutí s vůní po květu lípy. Mikulovská oblast překvapí vlastními vyšlechtěnými odrůdami Aurelius a Pálava. Kyjovská oblast se pyšní novou vynikající odrůdou André, vyšlechtěnou křížením Frankovky a Svatovavřineckého. Granátově červená barva, extraktivní chuť s vyšším obsahem kyselin a tříslovin tvoří originální a jedinečnou chuť vína André. Kvalita vinařství na Moravě je ovlivněna také sousedícím Rakouskem a jeho vinařskou tradicí. Na Moravě najdete vynikající vína, která jsou vhodná k archivaci. Tedy vína, která mohou být milým dárkem pro vaše přátele a známé. Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku ČESKÁ KUCHYNĚ - Destiláty a likéry DESTILÁTY A LIKÉRY   Milovníkům destilátů a likérů zcela určitě nemusíme představovat nejslavnější český bylinný likér ? Becherovku. Snad jen několik vět z tajemství její výroby. Jan Becher vyráběl svůj léčivý likér jako alchymista - jednotlivé ingredience odvažoval na lékárnických vahách, směsi mísil v tepaných miskách. Ani dnešní výroba však úplně neztratila kouzlo čehosi tajuplného a magického, tím spíš, že žijí pouze dva lidé na světě, kteří znají recept na přípravu směsi bylin! Vážení a míchání bylin dnes probíhá na moderních laboratorních zařízeních, ingredience jsou však totožné jako před bezmála dvěma stovkami let. Jednou týdně se otevřou a zase zavřou mohutné železné dveře, označené tabulkou "Drogikamr", a jeden ze dvou "vyvolených" znalců receptu připraví směs z mnoha druhů bylin a koření. Víc neprozradíme. Možná jednu věc: asi tři čtvrtiny pocházejí ze zahraničí, ale například tři rostlinky zase rostou výhradně v okolí Karlových Varů. Dalším proslulým bylinným likérem je Fernet Stock. První várku Fernetu Stock namíchal italský podnikatel Lionello Stock v Plzni již v roce 1927. Lionello Stock ovšem tehdy určitě netušil, že tím položil základ jednoho z našich světových primátů. V žádné jiné zemi na světě totiž nejsou hořké lihoviny tak populární jako v České republice. Výjimečná chuť a kvalita, která je základem obliby Fernetu Stock, vzniká díky složitému výrobnímu postupu. Základem Fernetu Stock je čtrnáct bylinek, které se dovážejí doslova z celého světa. Pouze dvě se totiž pěstují u nás, pro ostatní se musí až do Pyrenejí, pohoří Atlas či do Kamerunu, Pákistánu nebo Indonésie. Můžeme prozradit, že Fernet Stock obsahuje například hořcový kořen, chininovou a pomerančovou kůru, zeměžlučovou nať, heřmánek římský a nať čubetu benediktu. Kvalita bylinek je klíčovou součástí výroby Fernetu Stock. Například v případě hořcového kořene trvá sedm až deset let, než je dosaženo požadované velikosti a především obsahu chuťových látek. Ovocná pálenka se vyznačuje typickou charakteristikou surovin, aroma a chuti. Ovocné pálenky se vyrábějí výhradně z ovoce bez jakýchkoliv chemických příměsí, tím je dána kvalita a také důvod proč je tak poptávaným a ceněným zbožím. Tak můžeme charakterizovat moravskou slivovici. Pálenku ze speciální odrůdy švestek, které rostou jen na Moravě. Firma Rudolf Jelínek a.s. pálí tento moravský poklad již od roku 1882. Prosím, tedy ochutnejte. Na Moravě ještě zůstaneme. Protože na Valašsku (Beskydech) pálí tu nejjemnější "Valašskou Borovičku". Je to vynikající destilát z horského jalovce, který zdejší horalé pálí už mnoho staletí. Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku DOPRAVNÍ SERVIS - Hraniční přechody HRANIČNÍ PŘECHODY V ČR   Přehled hraničních přechodů se sousedními státy Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem přináší informace o otevírací době a pro koho je hraniční přechod určen.   N Ě M E C K O Hora sv. Kateřiny - Katharinenberg 6-22, 8-18         Hrádek nad Nisou - Hartau 6-22, 8-18         Varnsdorf - Seifhennersdorf 0-24   Rumburk-Seifhennersdorf 0-24     Jiříkov - Neugersdorf 0-24         Dolní Poustevna - Sebnitz 0-24     Hřensko - Schmilka 0-24   Petrovice - Bahratal 0-24   Cínovec - Zinnwald 0-24         Cínovec - Altenberg 0-24     Moldava - Neurehefeld 0-24     Hora Sv. Šebestiána - Reitzenhain 0-24 Vejprty - Bärenstein 0-24       Boží Dar - Oberwiesenthal 0-24   Potůčky - Johanngeorgenstadt 0-24       Kraslice - Klingenthal 0-24   Vojtanov - Schönberg 0-24 Doubrava - Bad Elster 0-24         Aš - Selb 0-24 Pomezí nad Ohří - Schirnding 0-24 Svatý Kříž - Waldsassen 0-24 Broumov - Mähring 0-24 Pavlův Studenec - Bärnau 0-24       Rozvadov - stará silnice - Waidhaus 0-24 Rozvadov - dálnice - Waidhaus 0-24     Železná - Eslarm 0-24       Lísková - stará silnice - Waldmüchen 0-24 Folmava - Furth im Wald 0-24 Všeruby - Eschlkam 0-24 Svatá Kateřina - Neukirchen b. Hl. Blut 0-24     Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein 0-24 Strážný - Philippsreut 0-24   P O L S K O Bohumín - Chalupky 0-24 Bukovec - Jesnowice 0-24     Harrachov - Jakuszyce 0-24 Hať - Tworków 6-22         Hrádek nad Nisou - Porajów 0-24     Chotěbuz - Cieszyn 0-24 Pomezní boudy - Przelecz Okraj 0-24     Nové Město p. Smrkem - Czerniawa Zdrój 0-24 Srbská - Miloszów 0-24       Habartice - Zawidów 0-24 Kunratice - Bogatynia 0-24     S L O V E N S K O Lanžhot - Brodské 0-24 Břeclav - Brodské 0-24     Hodonín - Holič 0-24 Sudoměřice - Skalica 0-24 Velká nad Veličkou - Vrbovce 0-24 Strání - Moravské Lieskové 0-24 Březová - Nová Bošáca 0-24 Starý Hrozenkov - Drietoma 0-24 Brumov - Bylnice - Horné Srnie 0-24 Nedašova Lhota - Červený Kameň 0-24   Střelná - Lysá pod Makytou 0-24 Velké Karlovice - Makov 0-24 Bílá - Bumbálka - Makov 0-24 Bílá - Klokočov 0-24 Šance - Čadca - Milošová 0-24     Mosty u Jablunkova - Svrčinovec 0-24   R A K O U S K O Plešné jezero - Holzschlag 0-20 (15.4.-31.10.)           Ježová - Iglbach 8-20 (1.4.-31.10)         Koranda - St. Oswald 8-20 (1.4.-31.10.)         Zadní Zvonková - Schoneben 8-20 (15.4.-2.11.)       Přední Výtoň - Guglwald 6-22 (15.3.-31.10.)     Studánky - Weigetschlag 0-24 Dolní Dvořiště - Wullowitz 0-24 Nové Hrady - Pyhrabruck 6-22     České Velenice - lávka - Gmünd 7-19         České Velenice - Gmünd 0-24 Halámky - Neu - Nagelberg 0-24 Nová Bystřice - Grametten 0-24 Slavonice - Fratres 6-22   Vratěnín - Drosendorf 6-22   Čížov - Hardegg 8-20 (15.4.-2.11.)         Hranice - Mitterretzbach 6-22     Hatě - Kleinhaugsdorf 0-24 Hevlín - Laa an der Thaya 0-24 Mikulov - Drasenhofen 0-24 Valtice - Schrattenberg 0-24 Poštorná - Reintal 0-24   Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku DOPRAVNÍ SERVIS - Dálniční známky DÁLNIČNÍ ZNÁMKY   Roční kupón Hmotnostní kategorie  do 3,5 tuny  900 Kč Roční kupón Hmotnostní kategorie nad 3,5 do 12 tun  7 000 Kč Roční kupón Hmotnostní kategorie nad 12 tun  14 000 Kč       Dvouměsíční kupón hmotnostní kategorie do 3,5 tuny  300 Kč Dvouměsíční kupón hmotnostní kategorie nad 3,5 do 12 tun  1 750 Kč Dvouměsíční kupón hmotnostní kategorie nad 12 tun  3 500 Kč       Patnáctidenní kupón hmotnostní kategorie do 3,5 tuny 200 Kč Patnáctidenní kupón hmotnostní kategorie nad 3,5 do 12 tun 650 Kč Patnáctidenní kupón hmotnostní kategorie nad 12 tun 1 300 Kč       Jednodenní kupón hmotnostní kategorie nad 12 tun 250 Kč         Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku DOPRAVNÍ SERVIS - Jízdní řády JÍZDNÍ ŘÁDY   Odjezdy a příjezdy autobusůa vlaků www.idos.cz Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku DOPRAVNÍ SERVIS - SOS ASISTENČNÍ SLUŽBY MOTORISTŮM V ČESKÉ REPUBLICE   ÚAMK ČR ? Ústřední automotoklub České republiky SOS: (+ 420) 1230 Asistenční služby pro motoristy ? pomoc motoristům v nouzi 24 hodin denně, 365 dnů v roce, spolupracuje se zahraničními centrálami. Služby jsou určeny pro všechny motoristy tuzemské i zahraniční. Pro členy ÚAMK a partnerských automotoklubů sdružených v AIT jsou určeny systémy bezplatných služeb, slev či výhod. Infoservis - systém komplexních informací pro řidiče - dopravní, motoristické a turistické informace. Tel: (+420) 261 104 333 Prodej dálničních známek Více informací: www: www.uamk.cz nebo www.uamk-cr.cz Email: info@uamk.cz Sídlo: Na Rybníčku 16, 120 00 Praha 4 Sekretariát: Na strži 9, 140 02 Praha 4 Tel: +420 261 104 279 Fax: +420 261 104 278 Email: sekretar@uamk-cr.cz   ABA - Autoklub Bohemia Assistance, a.s. SOS: (+420) 1240 Asistenční služby a odtahové služby ? nonstop dispečink pro Českou republiku a Evropu Infoservis - on-line dopravní informace z celého území republiky zajišťované nonstop. Tel: (+420) 800 124 000 a na www.aba.cz Prodej dálničních známek Více informací: www: www.aba.cz Email: aba@aba.cz Sídlo: Střelničná 1680/8, 182 00 Praha 8 Tel.: (+420) 222 241 257   Zpět na předchozí stránku   Zpět na předchozí stránku DOPRAVNÍ SERVIS - Rezervace letenek REZERVACE LETENEK   Asiana GTS ... www.letuska.cz on line letenky ? vyhledání letu, rezervace a platba letenek v reálnem čase Tel.: 841 111 117 ? bílá linka, spojení s nejbližší pobočkou, Po ? So Tel.: 800 159 865 ? zelená linka, Po ? So E-mail: helpdesk@letuska.cz Adresa: Asiana GTS, Terronská 68, Praha 6, 16000 Tel: 220 113 388 Fax: 233 321 510 E-mail: info@asiana.cz ČSA ... www.csa.cz Stránky letecké společnosti ČSA. Letové řády včetně možnosti bookingu požadovaného letu, mapa destinací, informace o letišti v Praze Ruzyni, bonusové programy a slevy u partnerů, nabídky dovolených s ČSA, aktuální nabídka last minute, Cargo, Catering, Ground Handling, Duty-Free. Adresa: City Service Centre, V Celnici 5, 110 00 Praha 1 Prodej a rezervace letenek: +420 220 104 310 Fax: +420 224 810 426 E-mail: sales@csa.cz Kontaktní centrum: Tel. +420 239 007 007 - 6:00 až 22:00 hod. Ostatní kontakty: Adresa: 160 08 Praha 6-Ruzyne CSA: Passenger Check, Cargo Check, System Operation Control Tel.: +420 220 111 111 Tlx.: 121811 Tlgr.: PRAGAIRPORT Fax Check-in: +420 233 322 366 Fax VIP: +420 220 113 322 GTS International ... www.gtsint.cz on line letenky, slevy pro studenty a pro mladší 26 let. Call Centrum (Po ? Pá: 8 ? 20 hod, So: 10 ? 16 hod) Tel.: 844 140 140 - hovory z celé ČR za lokální hovorné Tel.: 257 187 100 - telefonáty z Prahy, z mobilních telefonů a ze zahraničí Fax: 257 535 768 E-mail: callcentre@gtsint.cz Adresa: GTS International, Ve Smečkách 33, Praha 1, 11000 Zpět na předchozí stránku     Strana: 1 2 Počasí Úterý 21.05. 25°C 12°C Středa 22.05. 23°C 12°C Handicap • Turistika a služby Ostatní • Práce • Downloads • Nápověda • FAQ • Knihovna • Odkazy • Napište nám Anketa Jakému způsobu výběru dovolené dáváte přednost ? • Doporučení kamaráda 26.9% (20339) • Sezónní katalog cestovních kanceláří 18.7% (14165) • Nabídka z reklamních letáků 18.9% (14313) • Last minute 18.1% (13707) • Prostřednictvím internetu 17.4% (13199) Celkem hlasů: 75723 Přihlášení Váš login: Vaše heslo: • Nová registrace Novinky mailem Vložte e-mail pro zasílání novinek a informací z portálu E-Česko.cz a magazínu Gulliver           Kopírování, publikování a šíření obsahu serveru www.e-cesko.cz je vítáno a doporučeno. Věříme, že uživatelům udělá použití materiálů ze serveru www.e-cesko.cz radost a že tuto radost budou šířit dále. Projekt E-ČESKO.cz vznikl ve spolupráci a za dotační podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.